Palestina Základní informace
Místní čas | Tvůj čas |
---|---|
|
|
Místní časové pásmo | Rozdíl v časovém pásmu |
UTC/GMT +2 hodina |
zeměpisná šířka / zeměpisná délka |
---|
31°52'53"N / 34°53'42"E |
ISO kódování |
PS / PSE |
měna |
šekel (ILS) |
Jazyk |
Arabic Hebrew English |
elektřina |
|
státní vlajka |
---|
hlavní město |
Východní Jeruzalém |
seznam bank |
Palestina seznam bank |
počet obyvatel |
3,800,000 |
plocha |
5,970 KM2 |
GDP (USD) |
6,641,000,000 |
telefon |
406,000 |
Mobilní telefon |
3,041,000 |
Počet hostitelů internetu |
-- |
Počet uživatelů internetu |
1,379,000 |
Palestina úvod
Palestina se nachází na severozápadě Asie a má důležité strategické postavení, protože omezuje dopravní cesty po Evropě, Asii a Africe. Sousedí s Libanonem na severu, Sýrií a Jordánskem na východě a Sinajským poloostrovem v Egyptě na jihozápadě. Jižním cípem je Akabský záliv a Středozemní moře na západě. Pobřeží je dlouhé 198 kilometrů. Západ je středomořská pobřežní pláň, jižní náhorní plošina je relativně plochá a na východě je údolí Jordánu, deprese Mrtvého moře a arabské údolí. Palestina má subtropické středomořské podnebí s horkými a suchými léty a teplými a vlhkými zimami. Palestina, celé jméno Palestiny, se nachází v severozápadní Asii. Strategická poloha je důležitá pro hlavní dopravní cesty Evropy, Asie a Afriky. Sousedí s Libanonem na severu, Sýrií a Jordánskem na východě, s Sinajským poloostrovem v Egyptě na jihozápadě, s Akabským zálivem na jihu a Středozemním mořem na západě. Pobřeží je dlouhé 198 kilometrů. Západ je středomořská pobřežní pláň, jižní náhorní plošina je relativně plochá a na východě je údolí Jordánu, deprese Mrtvého moře a arabské údolí. Galilee, Samari a Judy běží středem. Mount Meilong je 1208 metrů nad mořem, což je nejvyšší vrchol v zemi. Před 20. stoletím před naším letopočtem se Kanaánci Semitů usadili na pobřeží a pláních Palestiny. Ve 13. století před naším letopočtem založili Felixovci zemi podél pobřeží. Palestina se stala součástí Osmanské říše v 16. století. V roce 1920 rozdělila Británie Palestinu na východ a západ s hranicí řeky Jordán. Východu se říkalo Transjordánsko (nyní Jordánské království) a západě se stále říkalo Palestina (nyní Izrael, Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy) jako britský mandát. Na konci 19. století se na popud „sionistického hnutí“ přesunulo velké množství Židů do Palestiny a pokračovalo krveprolití u místních Arabů. Po druhé světové válce přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů v roce 1947 s podporou Spojeného království a Spojených států rezoluci, která stanoví, že Palestina by měla po skončení britského mandátu v roce 1948 vytvořit židovský stát (asi 15 200 kilometrů čtverečních) a arabský stát ( Asi 11 500 kilometrů čtverečních) je Jeruzalém (176 kilometrů čtverečních) internacionalizován. 19. zvláštní zasedání palestinského národního výboru, které se konalo v Alžíru dne 15. listopadu 1988, schválilo „Deklaraci nezávislosti“ a oznámilo přijetí rezoluce OSN 181 o založení palestinského státu s hlavním městem Jeruzalém. V květnu 1994 zavedla Palestina v souladu s dohodou uzavřenou mezi Palestinou a Izraelem omezenou autonomii v Gaze a Jerichu. Od roku 1995 se palestinská autonomní oblast postupně rozšiřuje v souladu s dohodami podepsanými mezi Palestinou a Izraelem a v současnosti Palestina kontroluje asi 2 500 kilometrů čtverečních půdy včetně pásma Gazy a Západního břehu. Národní vlajka: Je obdélníková s poměrem délky k šířce 3: 2. Boční stožár je červený rovnoramenný pravý trojúhelník a pravá strana je černá, bílá a zelená shora dolů. Existují různé interpretace této vlajky. Jednou z nich je: červená symbolizuje revoluci, černá symbolizuje statečnost a houževnatost, bílá symbolizuje čistotu revoluce a zelená symbolizuje víru v islám. Říká se také, že červená představuje rodnou zemi, černá představuje Afriku, bílá představuje islámský svět v západní Asii a zelená symbolizuje rovnou Evropu; červená a další tři barvy jsou spojeny, aby naznačily vlastnosti a důležitost zeměpisné polohy Palestiny. Populace Palestiny je 10,1 milionu, z toho populace pásma Gazy a západního břehu Jordánu je 3,95 milionu a zbytek tvoří uprchlíci v exilu. Obecná arabština, věří hlavně v islám. |